Minulý týden jsem zahájila plesovou sezónu a to ve velkém stylu - stužkovacím večírkem našeho gymnázia. Co na tom, že z maturantů jsem znala možná tak 3 lidi? Je to přeci příležitost zase se po čase vidět se svými bývalými spolužáky, profesory, zavzpomínat na starý časy a řádit jako zamlada. Jo.
To by bylo všechno pěkné, kdyby tato zábava nebyla spojena s enormním množstvím stresu. Něco jako Vánoce. Všichni se těšíme na dárečky, volno, pohodu a mír, ale ty manévry, než se k tomu dostanete...
Nevím jak ostatní, ale pro mě každý ples představuje onu hrůznou otázku - co na sebe? Oni to totiž páni kluci mají ohromně zjednodušené, víte? Kvádro, košile, kravata, na tom se moc vymyslet a popravdě ani pokazit nedá. A navíc si o nich nikdo nebude šeptat, že tuhle kravatu už přece měl minule (ano pánové, na VÁS se tam vlastně nikdo nedívá, pokud tedy nepřijdete v teniskách a ani to už nikoho nevyvede z míry), takže s nějakou inovací garderoby se zalamovat nemusí. A tady se opět ukazuje, jak to má ženské pokolení těžké.
Kupovat si každý rok nový plesový šatník je hloupost, to se asi shodneme. Zase tahat pátou sezonu ty samé šaty taky nemusí být úplně ta pravá cesta.
Když jsem si promítla svoji výbavu z tanečních a vyselektovala, co jsem ještě ve svém věku ochotna nosit, skončila jsem na cifře 3. Z toho jediné šaty jsou mladší jak 2 roky, naproti tomu jedny jsem si nechávala šít ve čtrnácti.
Proto jsme podnikly krok přímo zoufalý a 3 dny před plesem jsme s kolegyní vyrazily hledat super šaty. Nebudete mi to věřit, ale nikde nic. Takže jsem skončila tak, jak jsem skončit nechtěla - vytáhla jsem už po x-té své malé černé s tím, že klasika je klasika.
K otázce šatů se nám ovšem přidružuje mnoho dalších záludností - jaké boty, co s vlasy a jaký obličej si na večer namalovat. V bláhové víře, že to moji drazí kamarádi ocení, jsem si dala záležet a celá spokojená, jak se mi ta proměna povedla jsem přicupitala na jehlách do kulturáku. Nesměli by to však být ti naši kluci, aby mi to neshodili. Vrcholem všeho bylo, že si všimli, že nejsem nahá, vzápětí mi jeden z umělců rozdrbal vlasy a když jsem je rozpustila, že to zkusím napravit, zahalekal, že takhle je to stejně lepší a ukradl mi sponky.
No....a pak se o něco snažte :D
XOXO Bubbly
Páni, ty nějak jedeš! No ono se ti to řekne, že kluci to mají jednodušší - možná i mají, ale zase musí řeší jiný věci - šířku kravaty (nebo motýlek?), když mám košili s proužkama, má být kravata bez vzorku, s proužkama, nebo s kostičkama? A co vlasy? Pěšinku? Ulíznout dozadu? Ofinku a lá Bieber? Hladká tvář/strniště? Myslím, že to vyjde nastejno!
OdpovědětVymazatMyslím, že to nevyjde nastejno ani omylem :D pořád máš kalhoty od saka a sako, do toho můžeš kombinovat 3 věci: košili, motýlka a kravatu. A vzory pro obě pohlaví totéž, pro muže se nedělají jiné vzory než pro ženy. Zato ženy mohou volit různé sukně, různé halenky, topy, či šaty. Co se vlasů týče máme asi 200krát víc možností, jak je upravit (tím větší dilema). Do toho máte jasné boty, narozdíl od nás. A doplňky? U vás maximálně hodinky, kdežto jako holka se hystericky hrabeš v kufru náramků, náhrdelníků, náušnic a broží. Ani na dostřel to vaše chystání oproti našemu :D I když oceňuji tvou obranu mužského pokolení :D
Vymazat