úterý 2. října 2012

Geňa pod okny

Dnešního dne se vyrojili filmaři. V parčíku před domem, kde přebývá můj otec a momentálně i já, dnes ráno rozbalili náčiní - kamery, světla, takovéty chlupaté zvukařské tentononce, najely cateringové vozy, členové štábu pobíhali zběsile kolem. Před odchodem do školy jsem to hemžení plna skepse sledovala s ručníkem na hlavě a jen jsem se modlila, aby mě pustili z baráku ven.
Po cestě do školy, jen kousek od fakulty jsem ovšem narazila na další bandu! A ti mi průchod znemožnili. Jakýsi pán mě žádal, jestli bych nemohla chvíli počkat, že jen sjedou tu scénu a za minutku budu moct pokračovat. Nasadila jsem ten správný nadšený výraz, že budu svědkem filmování (kdyby poprvé...) a že samozřejmě počkám. Že jsem spěchala na studijní jsem přešla mlčením a nutno říct, že nemám nejmenší tušení, jestli se jednalo o stejné filmování.
Po pěti minutách, kdy ovšem záběr ne a ne spustit se na mě ten hodný pán strašně rozpačitě usmíval, že teda mě asi jako pustí nebo teda neví... Problém tkvěl v tom, že z otevřeného okna jednoho domu na ulici doléhal zvuk vrtačky nebo něčeho a to by v tom záběru prej že rušilo. Ve finále si jiný pán ze štábu stoupl pod to okno a začal cosi zběsile vyřvávat. V tu chvíli mi ten "můj" pán řekl, ať radši jdu, že to bude na dýl.
V odpoledních hodinách, už zase u otce v bytě, jsem si uvařila elixír (kafe) a plna nostalgie jsem si s hrníčkem stoupla k oknu a mžourala do slunce. O filmaře jsem se už nestarala, co bych na nich nakoukala. Vytrhl mě až zvučný hlas, který mě vrátil o půl hodiny nazpět, kdy jsem dokoukala včerejší Partičku. Geňa. Pod našima okny. Okny, z nichž jsem rázem málem vypadla :D.

Otázkou ovšem je, jestli se nejedná o nějaké znamení. Když si to tak vezmu - na jaře nám natáčeli na kolejích, snad jen o pár týdnů později se natáčelo u nás na fakultě, dneska jsem potkala hned dvoje natáčení... Jestli já bych nakonec neměla s tou školou seknout a být radši hérečka :P

XOXO Bubbly

Žádné komentáře:

Okomentovat